Prioritou budou podle Výborného ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na pěstitele, jejichž škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 tisíc tun.
Agrární komora požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky.
Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství v dopise. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí Agrární komory Barbora Pánková uvedla, že dopis byl odeslán ve čtvrtek dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
Program na řešení rizik a krizí v zemědělství byl dosud podle Výborného aktivován třikrát, a to v letech 2017, 2019 a 2021. Kolik peněz si z něj pěstitelé rozdělí, ještě není jasné. Ambicí Výborného je, aby to bylo 70 až 100 milionů korun, řekl. Ministerstvo zároveň usiluje o podporu z Evropské unie. Žádost o ni aktuálně připravuje, doplnil Výborný.
Výše podpory, na kterou pěstitelé dosáhnou, se podle Výborného bude také odvíjet od toho, zda byli pojištění proti mrazu. "Ten program tak, jak je notifikován, počítá s tím, že subjekty, které neměly komerční pojištění proti mrazu, budou v rámci plnění kráceny na 50 procent sazby," uvedl Výborný.
"Pokud se někdo pojistil, tak to není něco, co by se do státní podpory mělo negativně promítnout. Ale naopak ti, kteří odpovědně tento krok zvolili, budou částečně zvýhodněni," doplnil ministr. Z ovoce, s výjimkou vinné révy, lze podle něj v Česku aktuálně pojistit jablka, hrušky, jahody a borůvky. Pro pěstitele poškozené mrazem ministerstvo zvažuje také podporu provozních úvěrů přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, uvedl Výborný.
Předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík řekl, že v jednáních s Výborným o pomoci sektoru vidí posun. Kde naopak zlepšení nenastalo, je podle něj případná podpora zaměstnanosti v podnicích, které se zaměřují na skladování, třídění a balení ovoce do obchodních řetězců.
"Nám tady jde skutečně o podporu zaměstnanosti typu kurzarbeit, jako byl za covidu, aby se ti zaměstnanci v těchto několika málo podnicích významných pro zásobování obchodních řetězců českým ovocem udrželi," uvedl Ludvík.
O programu kurzarbeit, který měl za covidu zabránit propouštění zaměstnanců, Výborný jednal s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). "Tento program je, ale na dopady vysokých cen energií, ne na mráz," uvedl Výborný.
Ovocnáři podle Ludvíka ještě nemají definitivní údaje o způsobených škodách. "Neumíme v tuto chvíli zaktualizovat Moravu, protože ta byla ve většině oblastí poškozena částečně a my tomu teď musíme dát nějaký čas, abychom věděli, jestli se plůdky udrží," řekl. V Čechách je podle něj ale jisté, že z úrody peckovin nezbývá prakticky vůbec nic, v případě jablek mrazy nejspíš přečkala asi desetina úrody.
Majitel Hanč farma Vraňany Milan Hanč před čtvrteční schůzkou řekl, že škoda na úrodě jahod dosahuje v celém Česku přibližně 50 milionů korun. "Ty škody jsou docela výrazné, oproti minulému týdnu se ale o něco snížily" uvedl.
